Běloruský prezident Alexander Lukašenko říká, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin souhlasil s tím, že v případě potřeby pomůže „zajistit bezpečnost“ země, protože tisíce lidí nadále pořádají pokojné protesty proti jeho vládě.
Lukašenko učinil komentář v sobotu večer, několik hodin po telefonickém hovoru s Putinem, první veřejně známý přímý kontakt mezi oběma vůdci, protože ve volbách, které jeho oponenti prohlásili za zfalšované.
Lukašenko, který čelil největší výzvě své nadvlády od převzetí moci v roce 1994 prohlásil.
„Mluvíme-li o vojenském prvku, máme dohodu s Ruskem jako součást unijního státu a Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Takové situace spadají pod tuto dohodu,“ řekl Lukašenko šéfům obrany podle zpravodajské agentury Belta.
Dnes jsem vedl dlouhou a významnou konverzaci s ruským prezidentem … Dohodli jsme, že na naši první žádost bude poskytnuta komplexní pomoc pro zajištění bezpečnosti Běloruska.
….
Bělorusko a Rusko vytvořily „unijní stát“ spojující jejich ekonomiky a vojenské jednotky, zatímco CSTO je vojenské spojenectví mezi šesti bývalými sovětskými státy.
Protestující požadovali rezignaci Lukašenka a prohlásili, že oficiální výsledky prezidentských voleb 9. srpna, které mu daly šesté funkční období, jsou podvodné.
V sobotu se shromáždily tisíce demonstrantů na místě v hlavním městě Minsku, kde zemřel demonstrant. Někteří si svlékli košile, aby zobrazili hluboké modřiny, o nichž říkali, že pocházeli z bití policií.
Navzdory tvrdým policejním zásahům proti demonstrantům, včetně zadržení asi 7 000 lidí, se demonstrace rozšířily do největšího a nejtrvalejšího protivládního hnutí od doby, kdy se Lukašenko ujal moci před 26 lety.
65letý Lukašenko v sobotu odmítl návrhy, aby se zahraniční mediátoři zapojili do řešení politické krize v zemi.
„Poslouchejte – máme normální zemi založenou na ústavě. Nepotřebujeme žádnou zahraniční vládu ani žádné prostředníky,“
řekl Lukašenko.
Zdálo se, že odkazuje na nabídku vůdců Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, aby se zapojili.
Mezitím Kremlinské prohlášení uvedlo, že Putin a Lukašenko vyjádřili naději na rychlé vyřešení napětí.
„Je důležité, aby tyto problémy nevyužívaly ničivé síly, jejichž cílem je poškodit spolupráci obou zemí v rámci unijního státu,“
uvedl Kreml.
Vazby mezi dvěma tradičními spojenci byly před volbami pod tlakem, protože Rusko zmenšilo dotace, které podporovaly Lukašenkovu vládu. Rusko vidí Bělorusko jako strategický nárazník proti NATO a Evropské unii.
V prohlášení Kremlu se nezmiňuje o pomoci zmíněné Lukašenkem, ale obě strany vyjádřily naději na rychlé vyřešení napětí.
Prohlášení obou stran obsahovala odkaz na „unijní stát“ mezi oběma zeměmi. Sousedé podepsali na konci 90. let dohodu, která měla vytvořit sjednocený stát. Projekt sjednocení nebyl nikdy řádně realizován a nedávno Lukašenko odmítl výzvy Moskvy na užší hospodářské a politické vazby jako útok na suverenitu své země.
Mezitím se v sobotu konal pohřeb pro 34letého demonstranta Alexandra Taraikovského, který za sporných okolností zemřel v pondělí v Minsku.
Běloruská policie uvedla, že zemřel, když explodující zařízení, které hodlal hodit na policii, mu bouchlo v ruce. Ale jeho partnerka, Elena German, řekla tiskové agentuře The Associated Press, že když viděla jeho tělo v márnici v pátek, jeho ruce nevykazovaly žádné poškození a v hrudi měl perforaci, o které věří, že je to rána po kulce.
Asi 5 000 demonstrantů se sešlo v oblasti, kde Taraikovsky zemřel. Položili hromadu květin.
„V pátek, když lidé kráčeli směrem k náměstí nezávislosti, před vládním domem byla armáda, ale položili štíty, což vedlo k pozoruhodným scénám, kdy je ženy objímaly.“
Brutální potlačení povolebních protestů v Bělorusku vyvolalo tvrdou kritiku ze strany západních zemí a OSN. Ministři zahraničních věcí Evropské unie v pátek uvedli, že odmítli volební výsledky v Bělorusku.
Státní tajemník USA Mike Pompeo v sobotu řekl, že je rád, že někteří protestující v Bělorusku byli osvobozeni, ale že to nestačí. Také uvedl, že prezidentské volby v Bělorusku nedosahovaly demokratických standardů.
Opoziční prezidentská kandidátka Svetlana Tikhanovskaja, která uprchla v úterý do sousední Litvy, vyzvala k dalšímu protestu a přepočítání voleb. Její kampaň oznámila, že začala tvořit národní radu, která by usnadnila přenos moci.