Covid-19 a nežádoucí myšlenky je problém, na který je třeba si dávat pozor. V případu, že se dostáváte do problému se spánkem a neustále Vás přepadají myšlenky co se bude dít dál, jak to zvládnete atd. a nejste schopni usnou. Neváhejte a poraďte se se svým praktických lékařem
Studie zjistila, že nedostatek spánku způsobuje častější výskyt nevítaných myšlenek a ztěžuje jejich zvládnutí. V době pandemie COVID-19 není neobvyklé, že někomu se znovu a znovu vtírají do hlavy nevítané myšlenky.
Studie zjistila, že deprivace spánku zvyšuje frekvenci nežádoucích myšlenek a snižuje schopnost jednotlivce je ovládat.
Nežádoucí myšlenky v době pandemie
V každodenním životě, se setkáváme se situacemi, které nám nám mohou připomínat nepříjemné zážitky. Například příliš rychlá jízda po dálnici nám může způsobit návrat nechtěných vzpomínek z automobilové nehody před mnoha lety.
Pro lidi s některými psychiatrickými poruchami však mohou být nevítané myšlenky častým, vytrvalým a často emocionálně ničivým vnuknutím. Zejména v době COVID-19 jsou psychiatričtí pacienti a nejen ti vystavení velkému a trvalému stresu.
Je jasné, že schopnost potlačovat nežádoucí myšlenky se u jednotlivců dramaticky liší, ale až dosud byly faktory, které tuto variabilitu řídí, záhadné. Vědecká studie naznačuje, že ztráta spánku má značný dopad na naši schopnost udržet nežádoucí myšlenky mimo naši mysl.
Nedostatek spánku a výsledná neschopnost zvládat nevítané myšlenky mohou být také samy o sobě dlouhotrvající.
Vědci také uvádějí, že nástup rušivých myšlenek a emočních poruch po záchvatech špatného spánku by mohl vytvořit začarovaný kruh, kdy rozrušující narušení a emoční potíže zhoršují problémy se spánkem a brzdí spánek potřebný ke zdravému způsobu života.
Vědecká studie nežádoucích myšlenek a spánku
Vědci přijali k účasti na studii 70 zdravých jedinců s průměrným věkem 25 let. Vědci je náhodně přiřadili do spánkové skupiny nebo skupiny spánkové deprivace. Ve skupině deprivace spánku bylo 35 účastníků a 35 ve skupině spánku. Účastníci se ve zkušebních dnech museli vzdát spánku, kofeinu a alkoholu.
Vědci vyškolili každou osobu, aby spojovala fotografie tváří s negativními nebo neutrálními obrazy ze systému efektivního obrazu . Účastníci se také naučili techniky potlačení, které jim pomohly překonat nepříjemné vzpomínky. Po tréninku šli spát.
Následující den se účastníkům ukázaly tváře a byly požádány, aby se pokusily potlačit asociace, které tváře vyvolaly. Lidé, kteří měli dostatek spánku, mohli úspěšně potlačit nevítané myšlenky a uvedli, že se to postupem času stalo snadnějším.
Účastníci také uváděli snížení jejich emocionální reakce na negativní obrazy. Výzkumníci to podpořili pozorováním snížení jejich odezvy při prohlížení obrázků.
Jednotlivci ze skupiny deprivace spánku uváděli, že je obtížné potlačovat jejich myšlenky. Rovněž uvedli, že prožívání a následné zvládání rušivých myšlenek zůstalo během celé studie výzvou.
Účastníci bez spánku hlásili 50% nárůst nežádoucích myšlenek ve srovnání s těmi, kteří byli dobře odpočatí.
I poté, co účastníci s nedostatkem spánku zpočátku získali kontrolu nad nežádoucími vzpomínkami a zabránili jim v narušení jejich psychické pohody, byli trvale náchylnější k relapsům, když byly upomínky později konfrontovány při srovnání s odpočinutými jedinci.