COVID-19 a děti, lékaři diagnostikují multisystémový zánětlivý syndrom primárně u dětí, ale může se vyskytnout také u starších jedinců.
Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít podezření na syndrom u dospělých se zvýšenými zánětlivými příznaky.
I když je nemoc vážná, okamžitá léčba může zabránit závažným následkům.
Nové informace o následcích COVID-19 se i nadále projevují. Hlášené komplikace choroby COVID-19 zahrnují krevní sraženiny, kardiovaskulární onemocnění, poškození ledvin nebo jater a syndrom post COVID-19.
Multisystémový zánětlivý syndrom je další závažnou komplikací, kterou zdravotničtí pracovníci vidí u některých děti, které mají pozitivní test na COVID-19.
Zatímco zdravotničtí pracovníci původně viděli toto vzácné, ale potenciálně závažné onemocnění související s COVID-19 u mladších pacientů, neprokázalo se to výlučně u dětí. Existuje malý počet dospělých mladších 50 let, kterým byl diagnostikován tento zánětlivý syndrom.
COVID-19 a děti příznaky, které vykazuje starší pacient
Lékaři, uvedli, že 60letému muži byla diagnostikována zánětlivá choroba.
Pacient, který měl před čtyřmi týdny pozitivní test na SARS-CoV-2, navštívil nemocnici s řadou příznaků, včetně mírné dušnosti, hluboké únavy, nechutenství, vysoké horečky a zduření lymfatických uzlin.
Během vyšetření si lékaři všimli také rudých očí, oteklého jazyka a červeného ruměnece na koncích prstů na nohou.
Neměl častěji hlášené příznaky multisystémového zánětlivého syndromu, jako je mrtvice, šok nebo srdeční dysfunkce.
Lékaři to připisovali buď tomu, kdo měl mírnější případ COVID-19, nebo okamžité diagnóze a intervencím, které jednou dostal v nemocnici.
Diagnostika multisystémového zánětlivého syndromu u dospělých
Přesná diagnostika syndromu se ukázala jako náročná. Je to trochu složitější k diagnóze. Neexistuje jediný diagnostický test, který by definitivně indikoval přítomnost syndromu. Lékař přirovnal diagnózu syndromu k sestavení kousků skládačky.
Příznaky multisystémového zánětlivého syndromu jsou podobné příznakům hyperzánětlivého stavu známého jako Kawasakiho choroba , který postihuje především malé děti.
COVID-19 a děti
Odborníci revmatologie zveřejnily přehled srovnávající příznaky mezi multisystémovým zánětlivým syndromem u dětí a Kawasakiho chorobou. Z dětí, které měli diagnostická kritéria u syndromu 25–50% také splňovalo požadavky na Kawasakiho chorobu.
Muž z případové studie také splňoval kritéria pro Kawasakiho chorobu. Jeho nedávná kontrakce infekce SARS-CoV-2 a věk však vedly lékaře k tomu, aby se hlouběji zabývali možností multisystémového zánětlivého syndromu. Další testování ukázalo zvětšené srdce a oteklé plíce.
Vzhledem k nedávné anamnéze pacientovy infekce SARS-CoV-2, horečkám bez lokalizačních příznaků, změnám sliznice ústní dutiny, cervikální lymfadenopatii, konjunktivitidě a změnám dolních končetin jsme měli podezření na zánětlivý syndrom po COVID-19,“ napsal lékař.
Pacient byl léčen aspirinem a steroidy. Po 24 hodinách začal vykazovat známky sníženého zánětu v očích, jazyku a prstech na nohou. Jeho lékaři ho po 5 dnech propustili opakovaným elektrokardiogram, ukázal normální stav.
Zvyšování povědomí v lékařské komunitě
I když je multisystémový zánětlivý syndrom u dětí vzácný, je dost běžné, že pediatři jsou na tento stav ve vysoké pohotovosti u pacientů s pozitivním testem na SARS-CoV-2. O syndromu u dospělých však není mnoho známo.
Optimální sledování zánětlivého syndromu s více systémy není v současnosti známo. Odborníci se však shodují, že monitorování dilatace koronárních tepen a aneuryzmatu by mělo hrát hlavní roli.
Autoři na závěr poznamenávají: Na rozdíl od MIS-C (multisystémový zánětlivý syndrom u dětí) v současné době neexistuje žádný požadavek hlásit případy MIS-A (multisystémový zánětlivý syndrom u dospělých).